FOTO: ILUSTRACE RICHARD CORTÉS, ČESKÁ POZICE

Vydědění potomka má svá úskalí. Nelze učinit, pokud rodič o dítě sám neprojevoval zájem

PRAHA Nezájem o rodiče, trestná činnost, ale i poraněné ego. To všechno mohou být důvody vedoucí k rozhodnutí připravit svého potomka o povinný díl z dědictví. V polovině případů však vydědění skončí u soudu.

Rodinné vazby. Pokrevní pouta, která nejde zpřetrhat odloučením ani vzdáleností, přesto tak náchylná k fatálním rozvratům. Občanský zákoník myslí na radostné stránky života, jako je sňatek či rodičovská odpovědnost. Vydědění má funkci opačnou – nejbližší vztahy právně zpřetrhává.

Vydědění znamená, že je potomkovi odejmuto právo na takzvaný povinný díl z budoucího dědictví, který by mu jinak náležel. Pokud je naplněn jeden ze zákonných důvodů pro vydědění potomka a je o tom sepsáno prohlášení, pak po smrti pořizovatele nedědí „vyděděnec“ ani halíř.

„Zůstavitelé nejčastěji chtějí vydědit potomky, kteří o ně nejeví skutečný zájem. Cítí se tak poškozeni a za to jim chtějí odepřít majetek, který by jim jinak po jejich smrti náležel,“ uvedl Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. Zájem o sepsání prohlášení o vydědění mají většinou lidé středního věku či senioři, již mají dospívající nebo dospělé děti.

Celý článek naleznete zde.