Tikají stopky pro poslední moratoria

Autor: Michal Žižlavský  

 

Dne 30. června 2021 končí jednatelům a členům představenstev společností v platebních potížích možnost využít ochranu v podobě mimořádného moratoria. Komu a jak může pomoci?

Mimořádné moratorium je nástroj, který slouží insolventním podnikům jako záchranný člun. Do toho člunu se nevejde všechno, jak už to v životě chodí. Dá se v něm ale přežít. Můžete ochránit základní životní funkce firmy, její core byznys. Je to nouzové řešení pro podniky, které by jinak neustály náraz poslední vlny covidové pandemie. Aby však nedošlo k mýlce, záchranné čluny nejsou pro ty, kteří se topili v úpadku už předtím.

Loni i letos využila výhod mimořádného moratoria řada firem. Pod jeho ochranou byla nedávno dokončena restrukturalizace největší z nich, letecké společnosti Smartwings.

Smartwings ustály krizi přes drastická omezení leteckého provozu, která znamenala dočasný pokles příjmů o 80 %. Vyžadovalo to ovšem stovky hodin jednání, změnu vztahů s obchodními partnery, úpravu poměrů s bankami, finanční injekci majitelů, redukci počtu zaměstnanců a další oběti. Nakonec se ale záchrana podařila, a to dokonce bez potřeby zahájit formální insolvenční proces. Především z pohledu zahraničních věřitelů v tom hrála důležitou roli právě ta skutečnost, že mimořádné moratorium – ačkoli o něm rozhoduje soud – se nepovažuje za insolvenční řízení. Nebrání také firmám v čerpání covidové pomoci, určené ke zmírnění dopadů pandemie. Úspěch Smartwings potvrdil jednu důležitou věc:

Pod ochranou mimořádného moratoria se firma může restrukturalizovat a vyhnout se insolvenčnímu řízení.

Jak již zaznělo, záchranné čluny v podobě mimořádných moratorií nejsou pro všechny. Jsou jen pro ty, kdo se potýkají s platebními potížemi až v důsledku pandemie. Učebnicovým  příkladem jsou právě Smartwings. Lockdown leteckého provozu viděl na vlastní oči každý, kdo jej vidět chtěl. Všechny firmy se ale nenacházejí v tak zjevných potížích. Každý podnik také nemá natolik kvalitní brand, aby se mu podařilo zvládnout krizi bez narušení důvěry obchodních partnerů a bez potřeby zahájit insolvenční řízení. Přesto se může vyhnout prudkému nárazu do zdi v podobě neřízeného konkurzu. Existuje totiž ještě jiná možnost, jak využít mimořádné moratorium.

Mimořádné moratorium lze využít také k přípravě řízeného insolvenčního procesu.

Takový postup zvolila česká oděvní firma Blažek. Připravila pod ochranou mimořádného moratoria koncept řešení svého úpadku a získala pro něj podporu významné části věřitelů. Na základě toho jí soud letos v lednu povolil soudní reorganizaci. Reorganizace představuje na rozdíl od likvidačního konkurzu sanační řešení, které realizuje sama postižená společnost. Její statutární zástupci zůstávají ve funkcích a mají zachováno (slovy zákona) dispoziční oprávnění. V těchto dnech vedení firmy Blažek pracuje na konečné verzi reorganizačního plánu. Pokud jej soud schválí, firma projde očistnou lázní, vyřeší starý dluh a bude moci znovu začít s čistým štítem.

Vraťme se ale zpět k mimořádnému moratoriu. Jeho smysl tkví v pomoci podnikům, které jsou poškozeny výpadkem zakázek, kolapsem dodavatelů, dočasným zákazem provozu anebo druhotnou platební neschopností. Moratorium si můžeme představit jako časové okno tří až šesti měsíců, kde věřitelé nemohou provádět exekuce a prodávat zastavený majetek. Firmy tím získávají oddychový čas na realizaci potřebných opatření a restart byznysu nebo na přípravu sanačního řešení svého úpadku. V čem spočívá hlavní výhoda tohoto řešení?

Jednatelé a členové představenstev si uvolní ruce pro přednostní placení závazků, nutných k zachování provozu podniku.

Statutárním zástupcům firem, kteří by ve stavu insolvence někomu platili a někomu ne, hrozí tvrdé sankce. Řeč je o poškozování a zvýhodňování věřitelů, což může být dokonce trestný čin. Cestu, jak se takovým potížím vyhnout, představuje právě mimořádné moratorium. V něm je možné hradit přednostně závazky bezprostředně související s provozem podniku, které vznikají po vyhlášení moratoria.

Podat u soudu návrh na vyhlášení mimořádného moratoria je samo o sobě snadné. Proč?

Mimořádné moratorium je mimořádné v tom, že k němu není potřebný souhlas věřitelů.

To ale neznamená, že lze podcenit přípravu. Právě naopak, i když v praxi je zapotřebí jednat operativně a některé návrhy se podávají dokonce až v rámci obrany proti věřitelskému insolvenčnímu návrhu. Pak běží čas ještě rychleji.

Nastavení pravidel chodu firmy v moratoriu vždy nějaký čas zabere.

Jako praktickou pomůcku používáme “semafor”, vymezující jednání, která jsou v moratoriu dovolená (zelená), která jsou v něm přípustná jen při splnění určitých podmínek (oranžová), a která jsou zcela zakázaná (červená). Semafor musíme vždy rozpracovat na poměry konkrétního podniku, abychom postihli a správně zařadili všechna významná jednání, k nimž dochází. Jen tak můžeme účinně kontrolovat rizika osobního ručení statutárních zástupců a majitelů za dluhy firmy.

Manažerské shrnutí pro statutární zástupce obchodních společností a majitele podniků zní takto:

Chcete-li využít dočasné ochrany před věřiteli v podobě mimořádného moratoria, pak vám už tikají stopky! Když nepodáte řádně připravený návrh do 30. června 2021, zmeškáte lhůtu. Tímto dnem také končí covidové insolvenční prázdniny.