FOTO: PETR TOPIČ, MAFRA

Nejcennější, co máme, je právní stát, říká advokát Jan Holub

PRAHA „Z advokacie by mělo jasně zaznít, že prezident má povinnost dodržovat zákony jako každý jiný. I kdyby si s tím na Hradě nelámali hlavu, aspoň bychom to zkusili. Kdo jiný by to měl udělat, když ne my, advokáti?“ říká kladenský advokát Jan Holub, autor obsáhlé úvahy o obraně právního státu advokáty.

LN: V listopadu jste na portálu Česká justice zveřejnil úvahu, zda má advokátní stav bránit právní stát. Co vás k tomuto zamyšlení vedlo?V textu se zabývám tím, do jaké míry by advokáti a advokacie jako profesní stav měli být hlasitými propagátory právního státu. Je to podle mě aktuální problém a zajímavé téma.

K tomu, že je potřeba se nad tím víc zamyslet, něco k tomu napsat, zkusit formulovat nějaká východiska a závěry, jsem došel, když vrcholily demonstrace Milionu chvilek pro demokracii. Vystupoval tam kdekdo, ale žádný právník nebo advokát.

Bezprostředním impulzem byl pocit, že se jako právnická a advokátní veřejnost ke stávající společenské situaci, kdy je pro představitelé státu vláda práva jen otravnou obtíží, stavíme, asi jako když králíček kouká na kobru.

LN: Proč by se podle vás měli v budování, ochraně a posilování principů právního státu angažovat právě advokáti?
Máme jakousi metafyzickou povinnost právní stát bránit. Historie našeho profesního stavu není zrovna výstavkou hrdinství v dobách, kdy byl právní stát ničen. Buduje se mýtus, jak advokacie obstála v dobách nacismu a komunismu. To je podle mě dost nebezpečné, protože poskytuje pocit, že my už máme odpracováno.

Zajímavá je už sama otázka, zda povinnost advokátů bránit právní stát nevyplývá z platných právních a stavovských předpisů.

Celý článek naleznete zde.