Deadlock neboli patová situace

Autor: Robert Němec  

 

Naposledy jsme se rozešli s našimi dvěma kamarády, když učinili rozhodnutí, že nejvhodnější formou obchodní společnosti, prostřednictvím níž budou podnikat, bude společnost s ručením omezeným (SRO). Minimální požadavky na vklad do základního kapitálu, omezená odpovědnost společníků za dluhy společnosti a velká flexibilita vnitřní úpravy byly rozhodujícími faktory pro výběr této formy. Zkusme se nyní podívat na to, jak vlastně taková společnost funguje v praxi.

Jak funguje SRO

Řekli jsme si, že společnost má právní osobnost, tedy způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Společnost je také svéprávná, tedy má způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Protože je však společnost pouhou právní fikcí, musí její vůli někdo vytvářet a někdo za ni musí jednat. A i když už také víme, že společnost vlastní, respektive spoluvlastní jednotliví společníci, musíme říci, že to nejsou oni, kdo zajišťuje obchodní vedení společnosti a kdo jednají za společnost. Tuto funkci plní jednatel či jednatelé a i o nich si dnes budeme povídat.

Jednatelé jsou klíčoví

Nejdůležitějším, i když formálně nikoliv nejvyšším, orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů společnosti, kteří tvoří statutární organ. Jednatel jedná za společnost vůči třetím osobám a rozhoduje o jejím obchodním vedení, tedy především organizuje a řídí podnikatelskou činnost společnosti, zaměstnance, rozhoduje o provozních záležitostech, tj. např. zásobování, odbyt, reklama, vedení účetnictví apod. Jednatel tak v praxi zejména podepisuje veškeré smlouvy, disponuje s bankovními účty společnosti, uzavírá a rozvazuje pracovní smlouvy a plní závazky. Má-li společnost více jednatelů, o obchodním vedení jednatelé rozhodují většinovým rozhodnutím.

Jednatelé vedou obchodně, valná hromada strategicky

Obchodní vedení je výlučnou kompetencí jednatele. Jak ovšem bývá dobrým zvykem našeho právního řádu, ani v tomto případě nejde o bezvýjimečné pravidlo – společníci totiž mohou jednateli udělit pokyny týkající se strategického, popřípadě koncepčního vedení společnosti, které přesahuje rámec obchodního vedení. Odpověď na otázku, co je ještě obchodní vedení a co je již strategické rozhodnutí, není vůbec jednoduchá a je předmětem řady odborných debat, soudních sporů a navazující judikatury. Společníci však na valné hromadě mohou neposlušného jednatele odvolat z jeho funkce.

Pokud má společnost více jednatelů, pak je za společnost oprávněný jednat vůči třetím osobám každý z nich samostatně. To samozřejmě platí, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. V praxi bývá poměrně běžné, že při větším počtu jednatelů zastupují společnost společně vždy alespoň dva. Vrátíme-li se k našim dvěma kamarádům, ti budou nejspíše chtít být jednateli oba, s tím, že budou chtít jednat oba společně. Je to poněkud nepraktické, protože nebudou nikdy oba k zastižení, ale s tím se nějak v praxi v době elektronických podpisů popereme. A navíc vždycky můžeme někoho zmocnit, třeba našeho oblíbeného advokáta, aby v konkrétních věcech společnost zastoupil. Horší bude, když se naši dva kamarádi na uzavření konkrétní smlouvy neshodnou. Pak taková smlouva uzavřena byt nemůže.

Valná hromada je nejvíc

Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada. Valná hromada je vlastně schůze společníků, na které společníci rozhodují o zásadních záležitostech společnosti. Každý společník má na valné hromadě takový počet hlasů, který odpovídá jeho vkladu na základním kapitálu společnosti. Počty hlasů vyřešíme ve společenské smlouvě společnosti, obvykle tak, že jedné koruně vkladu přiznáme jeden hlas. Zákon nám ale v této otázce nabízí možnost lidové tvořivosti, takže společenská smlouva může počet hlasů upravit různě.

V našem případě máme dva kamarády, kteří začínají s podnikáním a mají omezené finanční zdroje. Shodli se, že do začátku bude společnost potřebovat kapitál minimálně ve výši 100.000 Kč na nákup počítačů, kancelářského vybaveni a kauce na pronájem kanceláře. Každý se tedy zaváže, že vloží do společnosti vklad ve výši 50.000.-Kč.

Pokud se naši společníci nedohodnou odlišně od toho, co upravuje zákon o obchodních korporacích, bude tedy situace taková, že každý z nich získá podíl na společnosti ve výši 50 % a bude mít 50.000 hlasů na valné hromadě.

Jak jsme si řekli, valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, který rozhoduje o zásadních věcech společnosti. S výjimkou těch zcela nejzásadnějších otázek, jako je třeba rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy nebo o zrušení společnosti s likvidací, kde zákon vyžaduje k přijetí rozhodnutí dvoutřetinovou (tzv. kvalifikovanou) většinu hlasů všech společníků, je většina rozhodnutí na valné hromadě přijímána prostou většinou hlasu přítomných společníků. K takovým rozhodnutím patří například rozhodnutí o rozdělení zisku, nebo rozhodnutí o volbě či odvolání jednatele.

Per rollam, valná hromada nebo bitva právníků

Ve většině společností, ve kterých společně podniká dva nebo více kamarádů, se na formality moc nehledí. Valné hromady se formálně nesvolávají a většinou ani nekonají, jen se tu a tam podepíše nějaké formální rozhodnutí, které je třeba založit do sbírky listin na obchodním rejstříku, jako třeba schválení účetní závěrky. Už jsme si řekli, že úprava SRO je velmi flexibilní, takže většinu rozhodnutí je možné přijmout i mimo valnou hromadu, tzv. per rollam. Per rollam není jedno z těch sexy slov z velkého světa M&A, dokonce to ani není latinský právní pojem, ale je to takový hezký český výraz (podle wikipedie západoslovanský) pro přijetí rozhodnutí na základě podpisového kolečka.

Nicméně jak už to v životě chodí, tam kde na začátku začnou společně podnikat dva kamarádi, tam se časem ukáže, že jejich představy o společném podnikání se zcela zásadně liší, a z původních přátel se časem stanou největší nepřátelé, kteří budou na valné hromadě svádět tuhé a nekonečné bitvy za přítomnosti svých právníků.

Pravidlům pro konání valné hromady a přijímání rozhodnutí je třeba věnovat náležitou pozornost

Řekli jsme si, že valná hromada v běžných věcech rozhoduje většinou hlasů přítomných společníků. Aby ale vůbec mohlo k přijetí rozhodnutí dojít, musí se sejít dostatek společníků – pak je valná hromada tzv. usnášeníschopná, neboli má kvorum. K tomu se musí sejít alespoň tolik společníků, kteří disponují alespoň 50 % všech hlasů. K přijetí rozhodnutí na valné hromadě je pak zapotřebí nadpoloviční většina hlasů, ale nikoliv všech společníku, ale pouze těch, kteří jsou přítomní na valné hromadě.

Pokud si tedy naši dva kamarádi neupraví společenskou smlouvu jinak, postačí, pokud se na valnou hromadu dostaví jeden společník (který má alespoň 50 % hlasu) a pak už je schopen na valné hromadě schválit veškerá rozhodnutí, ke kterým je třeba prostá většina hlasů přítomných společníků.

Guerilla taktika

Valnou hromadu svolává jednatel společnosti. Aby jednatel nemohl svolat valnou hromadu za zády některých společníků, upravuje zákon určitá pravidla pro svolání valné hromady. Ani tak se však nedá vyloučit, že při svolání valné hromady dojde k využití nějakých nekalých praktik (guerilla taktika), v jejichž důsledku se společník o konání valné hromady buď vůbec nedozví, nebo se o konání valné hromady sice dozví, ale na valnou hromadu se fyzicky vůbec nedostane. Může se tedy docela dobře stát, že jeden společník, který má pouhých 50 % hlasů, rozhodne o odvolání druhého společníka z funkce jednatele a prakticky ho tak zbaví možnosti podílet se na obchodním vedení společnosti.

K odvolání jednatele, který je zároveň společníkem, může dojit i přes jeho nesouhlas

Pokud totiž valná hromada rozhoduje o odvolání jednatele pro porušení jeho povinnosti při výkonu funkce, pak tento jednatel, který je zároveň společníkem, nemá hlasovací právo! Jeho hlasy se dokonce ani nepočítají do potřebného kvóra. Tento společník se pak zpravidla, vedle žaloby na neplatnost rozhodnutí valné hromady, pokusí na valné hromadě odvolat druhého jednatele, až nakonec společnost nebude mít jednatele žádného. Podstatou problému však je, že nového jednatele se společníkům zpravidla nepodaří zvolit, protože k tomu už je zapotřebí nadpoloviční většina hlasů.

Není-li nový jednatel společnosti zvolen, může jednatele jmenovat soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem (typicky jeden ze společníků), a to na dobu, než bude zvolen nový jednatel. Soud však může na návrh, nebo i bez návrhu, společnost zrušit a nařídit její likvidaci! To se však týká pouze situace, kdy společnost nemá žádného jednatele. V takovém případě může soud jmenovat společnosti i opatrovníka, to je ale opatření rovněž dočasné a předpokládá, že společníci nového jednatele zvolí.

Jak řešit deadlock

Čas nám tedy ukázal, že představy našich kamarádů o podnikání se významně lišily a kamarádi už nejsou kamarády. Sejdou-li se za takové situace na valné hromadě, kromě toho, že se pohádají, samozřejmě se také neshodnou na přijetí důležitých rozhodnutí. Podle míry vzájemných antipatií se může stát, že společnost nakonec nebude schopna přijmout vůbec žádné rozhodnutí, včetně např. rozhodnutí o rozdělení zisku. V tomto okamžiku začínáme hovořit o tzv. patové situaci neboli deadlocku.

Pokud společenská smlouva neobsahuje žádné zvláštní ustanovení o řešení takové situace (je-li to dohodnuto ve společenské smlouvě, lze se domáhat třeba i zrušení společnosti), tak připadají v úvahu pouze krajní řešení soudní cestou. U soudu však naši kamarádi nemusí skončit vždy, obzvlášť, pokud byli obezřetní již v začátcích společného podnikání a dohodli se na některých mechanismech, které pro tyto situace známe. Povíme si tedy něco o základních soudních i mimosoudních způsobech řešení deadlocku.

1. Zrušení účasti ve společnosti a vypořádací podíl

Společník se může domáhat u soudu, aby zrušil jeho účast ve společnosti, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval. Podíl společníka, jehož účast ve společnosti zanikla, se považuje za uvolněný podíl, který společnost následně prodá, přičemž ostatní společníci mají předkupní právo. V takovém případě má společník nárok na vypořádací podíl ve výši výtěžku takového prodeje. Pokud se nepodaří uvolněný podíl prodat, stanoví se výše vypořádacího podílu z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti. Vlastní kapitál je tvořen vklady společníků a hospodářskými výsledky (zisk nebo ztráta) z minulých let.

Tento způsob ocenění však vůbec neodpovídá praxi, jak se oceňují firmy při M&A! Standardní způsob ocenění odpovídá několikanásobku hrubého provozního zisku (EBITDA). EBITDA neboli hospodářský výsledek před úrokem, zdaněním a odpisy (Earnings before interest, taxes, depreciation, and amortization). K oceňování firem se nejspíš ještě dostaneme, ale pro tentokrát nám postačí zjednodušené tvrzení:

Společnosti se kupují za trojnásobek až po desetinásobek EBITDA

Závisí to na velikosti firmy a oboru podnikání. Jinými slovy ocenění vypořádacího podílu odpovídá spíše likvidační hodnotě firmy než jejímu ocenění v případě prodeje. Pro končícího společníka tedy může být velmi nevýhodný, protože vůbec neodráží obchodní potenciál firmy. V rámci společenské smlouvy je proto dobré myslet i na to na způsob stanovení výše vypořádacího podílu, protože způsob předpokládaný zákonem nemusí být ten úplně nejšťastnější.

2. Žaloby, žaloby a žaloby

Kromě žaloby na zrušení účasti ve společnosti připadají v úvahu různé jiné žaloby, například žaloby na neplatnost valné hromady, nebo žaloby o negativním vlivu či zneužití práva. Ty mohou vést k dočasné ztrátě hlasovacích práv jednoho společníka a ovládnutí společnosti druhým společníkem. Každopádně se jedná o spory, které mohou společnosti paralyzovat na léta, což pochopitelně může vést (a zpravidla povede) k jejímu úplnému zničení.

3. Akcionářská dohoda

Než roky bojovat u soudu, je rozhodně lepší patovým situacím předcházet vhodnou úpravou ve společenské smlouvě, nebo ještě častěji v akcionářské dohodě. Akcionářské dohody obvykle vymezují rozhodnutí, která vyžadují souhlas společníků, a to buď většinový nebo kvalifikovaný nebo souhlas všech společníků. Akcionářská dohoda dále může stanovit, co se stane, pokud dojde k patové situaci mezi společníky.

Existuje řada způsobů pro řešení patové situace, přičemž při rozhodování o tom, které mechanismy jsou vhodné v konkrétní dohodě, je důležité vzít v úvahu strukturu společnosti a postavení společníků. Téměř všechny doložky mohou být zneužity společníkem, který má podstatně větší finanční zdroje než ostatní společníci. Proto je důležité při výběru klauzule zvážit finanční situaci společníků. Akcionářská dohoda musí obsahovat jasnou definici toho, co představuje patovou situaci. Je tomu tak proto, že některé z následujících doložek mají vážné důsledky, a proto společníci nechtějí, aby se mechanismy pro řešení patové situace spustily příliš snadno.

  • Expert, rozhodce nebo mediátor

Jednou z možností, jak řešit patovou situaci, je delegovat rozhodnutí na třetí, nezávislou osobu. Tou může být buď nezávislý expert, rozhodce nebo mediátor. Výhodou této cesty je, že může být relativně rychlá a nemusí znamenat ukončení činnosti společnosti ani spolupráce mezi společníky. Na druhou stranu, třetí osoba obvykle není natolik seznámena s fungováním společnosti, aby mohla spornou otázku správně posoudit.

  • Likvidace

Pokud čelíte patové situaci, může být nejracionálnějším řešením zrušení a likvidace společnosti. Tato doložka může společníky zároveň motivovat k racionálnímu řešení patové situace, protože likvidace nevede k největšímu výnosu pro společníky. Společníci proto budou motivováni k tomu, aby vyřešili patovou situaci jednáním, protože to pro ně bude finančně výhodnější.

  • Ruská ruleta

Mechanismus ruské rulety funguje tak, že jeden společník nabídne prodej svého podílu za cenu, kterou sám určí a druhý společník má buď možnost přijmout tuto nabídku a zaplatit požadovanou cenu, nebo naopak prodat svůj podíl za tuto cenu. Tento mechanismus vede ke stanovení spravedlivé ceny, protože společník, který nabízí prodej svého podílu, předem neví, zda bude prodávajícím nebo kupujícím.

Ruská ruleta nám ovšem může dobře (rozuměj spravedlivě) fungovat pouze tehdy, pokud mají obě strany srovnatelné finanční zdroje. Problém může nastat v situaci, kdy si jeden společník nemůže dovolit koupit podíl druhého společníka, takže bude nucen přijmout prakticky jakoukoli nabídku na odkup svého podílu. Pokud by společník věděl, že si druhý společník nemůže dovolit odkoupit jeho podíl, mohl by tento mechanismus zneužít k tomu, aby jej přinutil prodat svůj podíl za nižší cenu.

  • Rozstřel (Shoot out)

Rozstřel vychází z toho, že každý společník dává nabídku na odkup podílu druhého společníka, čímž vznikne otevřená aukce, kde ten, kdo nabídne nejvyšší cenu, nabude podíl druhého společníka. Aukci lze provést také obálkovou metodou na slepo (blind fold), kde jsou nabídky tajné. To je podobné ruské ruletě, protože také vyžaduje, aby obě strany měly podobné finanční zdroje, aby rozstřel mohl být spravedlivým řešením.

  • Nucený odkup

K odstranění společníka, který ohrožuje společnost, může sloužit doložka o výkupu. Taková doložka umožňuje druhému společníkovi převzít kontrolu a odkoupit podíl druhého společníka. Tato doložka se obvykle aktivuje, když společník neplní své závazky (default), ale může být také navržena tak, aby umožňovala využití v případě, že akcionář vytvoří deadlock.

  • Put a call opce

Put opce umožňuje společníkovi požadovat, aby za určitých okolností druhý společník odkoupil jeho podíl za předem stanovených podmínek. Toto řešení může být užitečné jako ochrana pro menšinového nebo finančně slabšího společníka, který nesouhlasí s druhým společníkem a chce společnost opustit.

Call opce naopak umožňuje společníkovi přinutit druhého společníka prodat svůj podíl. To je užitečné pro většinového společníka, který chce získat podíl menšinového společníka, který vyvolal patovou situaci.

Vzhledem k tomu, že možnosti put a call opce ukládají stranám povinnosti prodat nebo koupit, je třeba velmi pečlivě navrhnout spouštěče těchto mechanizmů. V akcionářské dohodě musí být rovněž sjednán cenový mechanismus, který stanoví způsob ocenění podílu.

Závěr

Předvídejte, vyhněte se patovým situacím nebo si alespoň předem dohodněte pravidla jejich řešení. Nespoléhejte se při založení společnosti na obecnou zákonnou úpravu. Dohodněte si vlastní jasná pravidla!